Republika Makedonie
Republika Makedonie (do
Geografie
Republika Makedonie sousedí se
Období prvních Slovanů a Byzantské říše
Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.
Období Osmanské říše
Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ni se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[1], bohužel to neuspělo, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo u určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu, ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.
BJRM
V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Makedonská socialistická republika 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Republiky Makedonie byla proklamována 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byla proto Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie, pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).
Aby se vyhovělo protesům Řecka proti užívání názvu Makedonie, dostala Makedonská republika podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 mezinárodně uznaný název (v angličtině) Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM), makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (PJRM), makedonsky cyrilicí Поранешна Југословенска Република Македонија (ПЈРМ). Tento mezinárodní název používá mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko-řeckých vztahů v roce 1995. V Makedonii se však název nikdy nepoužíval. Makedonie používá název Republika Makedonie, makedonsky Republika Makedonija.
Konflikt mezi “slovanskými” a “albánskými” Makedonci
Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 až 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU.
Obyvatelstvo
- Podrobnější informace naleznete v článku
Počet obyvatel Republiky Makedonie dosahuje 2 055 915 (červenec 2007)[1]. Ze 44 států Evropy je Makedonie na 33. místě. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší
Ekonomika
- Podrobnější informace naleznete v článku
Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším
Politika
- Podrobnější informace naleznete v článku
Republika Makedonie je dnes parlamentní
Obyvatelstvo Makedonie. porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům.Ekonomika Makedonie. evropským ekonomikám - hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo[2]. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.Politický systém Makedonie. demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.Historie
Makedonie seve 4. Stol.př. n. l. rozrostla vesvětovou veleříši. Alexandr Veliký se narodil v Pelle a za 14let vlády (336-323 př. n. l.) vyvratil z kořenů Perskou říši Achaimenovců.U nohou makedonského dobyvatele ležela více než polovina tehdy známého světa. Kdyžse diadochové (generálové) shromáždili u Alexandrova smrtelného lože, ptali se, komu svou říši odkáže. “Tomu nejsilnějšímu,” Odpověděl a vydechl naposledy. Znesvářené státy postupně pohltil Řím. Znovu na sebe upozornili až slovanští Makedonci. Žili v blízkosti, dokonce uvnitř hradeb Soluně. Pro Cyrila a Metoděje se jejich řeč stala přirozeným podkladem pro nový liturgický jazyk, staroslověnštinu. Na konci 10. Století se na scéně dějin objevil první stát křesťanských Makedonců- říše cara Samuila s centrem v Ochridu. Po jeho smrti (1014) říši vyvrátil a Ochrid dobyl byzantský císař Basileos II. , zvaný Bulharobijec. Historické výzkumy posledního desetiletí však mluví pro to, že ve skutečnosti se tvrdě vypořádal nikoli s Bulhary, ale s Makedonci. Car Samuil zemřel na srdeční mrtvici poté, co spatřil, jak se krajinou potácí patnáct ticíc jeho oslepených vojáků vedených vždy po stovce jedním jednookým.
Období Jugoslávie
Po ustanovení
Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.Rozloha: 25 713 km² (145. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Velký Korab (2 764 m n. m.)Časové pásmo: +1 obyvatelstvoPočet obyvatel: 2 045 262 (140. na světě, 2003)Hustota zalidnění: 81 ob. / km²
Náboženství: pravoslaví, islám státní útvarStátní zřízení: republika
Vznik: 8. září 1991 (Oddělení od Jugoslávie)Prezident: Branko Crvenkovski
Předseda vlády: Nikola Gruevski
Měna: Makedonský denár (MKD) mezinárodní identifikace MPZ: MK Národní TLD: .mk
Zeměpisná poloha znak
Vlajka
OSN přijatá pod prozatímním názvem the former Yugoslav Republic of Macedonia, obvykle zkracováno jako FYROM [1] - bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně. Jeho sousedy jsou Kosovo, Srbsko, Bulharsko, Řecko a Albánie. Název i symboly státu navazují na historickou Makedonii, což se nelíbí Řecku, které obsahuje větší část tohoto území.Srbskem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (7 %) část historické a (35,8 %) geografické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.Republic of Macedonia
