Software a jeho rozdělení- Firmware (freeware, shareware, BIOS)
- Operační systém (OS)
- Programy
- Drivery periferií
- Uživatelské soubory a složky
1. Operační systém (OS)
(Bude podrobněji)
Hlavní účel: ovládání počítačové sestavy a vytvoření komunikačního prostředí a pro uživatele a sw prostředí pro programy
Druhy:
Příkazový
Uživatel musí znát příkazy pro komunikaci. Obrazovka: řádkový editor příkazů
Viz příkazový řádek ve Windows
Příklady: MS-Dos, WMS, atd.
GrafickýOvládání pomocí ikon, rychlých kláves, menu (Start), kontextovým menu myši (pravé tl)
Obrazovka: grafické symboly
Příklady: všechny Windows, Nowell atd.
Problém Windows: není pravým grafickým OS, i když se tak „tváří“. Důvody: historické, přechod z MS-Dos do Windows si vyžádal kompatibilitu. Výsledek: nestabilita a požadavek výkonného procesoru i velkých pamětí
ProgramyVytváří uživatelské prostředí a základní využití počítače
Některé skupiny Programů podle funkcí a použití
Textové editoryProgramy pro zpracování textu – 2 skupinySystémové editory- Ukládají znak po znaku
- Použití: nastavení sw, krátké jednoduché zprávy
- Neumí pracovat s objekty (netextová data)
Příklad: Poznámkový blok, PS-pad,…….
Textové procesory- Kromě komfortního zpracování textu (formátování) pracují s objekty (tabulky, obrázky…..)
- Uložený soubor má kromě textu v sobě instrukce o formátování a objektech
- Obsahují pouze funkce pro formátování písma, ovládání schránky, hledání textu, případně funkce spojené se se speciálním využitím editoru.
Příklady: MS-Word, OpenWord, T602w, WordPad,……..
Hlavní funkce:
- Formát písma:
- velikost [b], 10-12 bodů běžný text, 72 b=1 palec tj. 2,64 cm
- tvar – font (ne všechny fonty umí české znaky):
- bezpatkové: použití pro úřední texty. Příklady: Arial, Verdana a další
- Patkové: neformální text v soukromé korespondenci, knihy časopisy…. Times New Roman, Bookman a jiné
- Okrasné a skriptovací (psací) tvorba plakátů, reklam, výjímečně nadpisy, psací – podpisy apod. příklady: Gotic, skript MT.
- Speciální (=speciální) – obsahují jiné znaky než latinku (řecká abeceda, azbuka…..). Vkládání speciálních znaků. Příklady: Symol
- Tvarování v rámci fontu – tučné, podtržené, přeškrtnuté……..
- Barvy
- Formát odstavců: zarovnání odstavce, tabulátory, mezery mezi odstavci, vztah odstavce a stránky, řádkování, šířka
- Číslování a seznamů
- Formát stránky: základní formát, okraje, číslování stránek, záhlaví zápatí
- Styly odstavců: předefinované formáty odstavců
- Šablony: předdefinované formáty dokumentů jako celku
- Další funkce: hledání a náhrady v textu, obsahy, automatické opravy, pravopis a gramatika
- Tabulky – základní tvorba tabulek – čáry a barvy, jednoduché výpočty….
- Vkládání objektů: obrázky, sada klipartů,grafy, psaní vzorců, …….
Tabulkové procesory- Zpracování tabulek, výpočtů a grafů. Práce s databazí
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Hlavní funkce:
- Grafická úprava tabulek: formáty dat v buňkách (číslo, datum, text, speciální), vzhled tabulky (čáry, barvy, text)
- Výpočty:
- každá buňka má adresu v řádku a sloupci. Díky ní se s ní mohou vytvářet výpočty
- základní matematické výpočty, vestavěné funkce (matematické, statistické, textové, datumové, databázové)
- Grafy: nad tabulkou lze vytvořit různé typy grafů.
- Práce s databází: třídění, filtrace, statistika
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Grafické editory * programy pro zpracování obrázkůRozdělení:
· Bitmapové (rastrové): obrázek uložen bod po bodu (typy: bmp, jpg, gif atd.)
liacky nejpoužívanější
použití: jednoduché kreslení, úprava fotografií, internet
Příklady: Malování, Gimp, Fotoshop…..
· Vektorové: obrázek je rozpitván do (složen z) objektů, které přesně lze přesně tvarovat
Uložen matematický popis jednotlivých objektů
Použití: vytváření obrázků pro hry, akademické malování, vytváření plakátů
Příklady: ZonerCalisto, ColerDraw,…..
Databázové systémy a databázový souborDatabázový soubor: strukturovaný datový soubor pro zápis dat. Má tvar tabulky, strukturu určuje hlavička, v ostatním řádku jsou data.
Definice na příkladu: Sleduji data o lidech.
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Objektem je člověk, struktura je příjmení, jméno, RČ. Záznam o 1 objektu se nazývá věta (položka)
Používá se relačních databází: údaje se vybírají z více databází mezi nimiž je definován vztah (relace)
Definiční příklad:
· DBF 1: jméno, příjmení, RČ,…..
· DBF 2: RČ, plat, ….
· Vlastní relační databáze zobrazí: jméno, plat (provede se výběr z obou DBF pomocí jedinečného RČ)
Databázové systémy
Pracují s databází.
Funkce: vytváření a změna struktury, změna a rušení dat, třídění, filtrace (výběry), nastavení relací, naprogramování přístupu k datům a pohledů na ně (vytváří aplikace - Informační systém – viz dále)
SQL. Pro práci s relační databází se využívá programovacích různých jazyků. Nejrozšířenější je SQL - strukturovaný dotazovací jazyk.
Příklady: Acces, Oracle, DB4, FoxBase v omezené míře MS-Excel (neumí relace a aplikace)
Informační systémy
Pracují s databází a jsou aplikací databázového systému (vytváří je databázový systém). Mohou pracovat bez něj, ale potřebují nutné jádro mateřského databázového systému. Lze pouze plnit databáze, mazat data, tisknout a používat přednastavených filtrů, pohledů…..
Použití: logistika v podnicích a ve státě, dnes nejdůležitější využití počítače, musí s nimi větší či menší míře umět pracovat každý bez rozdílu funkce v podniku (např. vyplňování úkolových lístků v dělnických profesích)
Příklady: Baan, Saap, projekt vytvořený v Accesu, Bakalář (naše škola, IS vytvořený ve FoxBase)
Překladače (programovací jazyky)
Nástroje pro tvorbu programů a aplikací.
Druhy překladačů
Kompilační – vytvoří se instrukční forma souboru (*. com, *.exe). Program se přeloží jako celek a je schopen běhu samostatně pod systémem (bez vývojového prostředí).
Příklady: Pascal, C-jazyk, Delphi atd.
Interpretační – Vytvořené aplikace nemohou běhat samostatně bez jádra prostředí, ve kterém byly vytvořeny. Příkazy obsažené v instrukčním souboru využívají knihoven daného prostředí a aplikace běží řádek po řádku. Nelze-li příkaz vykonat, běh aplikace se přeruší a vypíše se důvod. Zdrojový soubor lze spustit i bez předchozího přeložení.
Příklady: Basic, interpret FoxPro, FoxBase a všechny další databázové systémy, příkazová makra v MS-Office, interpret OS-MS DOS a další.
Poštovní programy (poštovní klient)
Odesílání a správa pošty a poštovní schránky. Lze posílat i přílohy (fotografie, nebo libovolné soubory). Pošta je nedílnou součástí internetu.
Struktura adresy: <jméno>@<server>.<stát>
Poskytovatelé pošty: firemní servery pro zaměstnance, volná pošta (seznam, atlas, volný.....)
Poštovní protokoly:
o pro přenos zpráv používá protokol SMTP
o pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
SPTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy)
POP3 (Post Office Protocol version 3)
Je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení
Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Uloží na lokální disk.
Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
IMAP (Internet Message Access Protocol)
Je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce. Na rozdíl od protokolu POP3 vyžaduje IMAP trvalé připojení (tzv. on-line), avšak nabízí pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami, přesouvání zpráv, prohledávání na straně serveru a podobně).
Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
Příklady: poštovní rozhraní na serveru, kde lze zřídit schránku, MS-Outlock, aj..
Prohlížeče internetu
Dnes součástí operačního systému Windows. Vstup do internetu a využívání jeho služeb.
Základní služby Internetu
WWW - systém webových stránek
Ÿ zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
Ÿ běžně používá protokol HTTP
Ÿ pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
E-mail - elektronická pošta – viz výše.Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Ovládání pomocí ikon, rychlých kláves, menu (Start), kontextovým menu myši (pravé tl)
Obrazovka: grafické symboly
Příklady: všechny Windows, Nowell atd.
Problém Windows: není pravým grafickým OS, i když se tak „tváří“. Důvody: historické, přechod z MS-Dos do Windows si vyžádal kompatibilitu. Výsledek: nestabilita a požadavek výkonného procesoru i velkých pamětí
ProgramyVytváří uživatelské prostředí a základní využití počítače
Některé skupiny Programů podle funkcí a použití
Textové editoryProgramy pro zpracování textu – 2 skupinySystémové editory- Ukládají znak po znaku
- Použití: nastavení sw, krátké jednoduché zprávy
- Neumí pracovat s objekty (netextová data)
Příklad: Poznámkový blok, PS-pad,…….
Textové procesory- Kromě komfortního zpracování textu (formátování) pracují s objekty (tabulky, obrázky…..)
- Uložený soubor má kromě textu v sobě instrukce o formátování a objektech
- Obsahují pouze funkce pro formátování písma, ovládání schránky, hledání textu, případně funkce spojené se se speciálním využitím editoru.
Příklady: MS-Word, OpenWord, T602w, WordPad,……..
Hlavní funkce:
- Formát písma:
- velikost [b], 10-12 bodů běžný text, 72 b=1 palec tj. 2,64 cm
- tvar – font (ne všechny fonty umí české znaky):
- bezpatkové: použití pro úřední texty. Příklady: Arial, Verdana a další
- Patkové: neformální text v soukromé korespondenci, knihy časopisy…. Times New Roman, Bookman a jiné
- Okrasné a skriptovací (psací) tvorba plakátů, reklam, výjímečně nadpisy, psací – podpisy apod. příklady: Gotic, skript MT.
- Speciální (=speciální) – obsahují jiné znaky než latinku (řecká abeceda, azbuka…..). Vkládání speciálních znaků. Příklady: Symol
- Tvarování v rámci fontu – tučné, podtržené, přeškrtnuté……..
- Barvy
- Formát odstavců: zarovnání odstavce, tabulátory, mezery mezi odstavci, vztah odstavce a stránky, řádkování, šířka
- Číslování a seznamů
- Formát stránky: základní formát, okraje, číslování stránek, záhlaví zápatí
- Styly odstavců: předefinované formáty odstavců
- Šablony: předdefinované formáty dokumentů jako celku
- Další funkce: hledání a náhrady v textu, obsahy, automatické opravy, pravopis a gramatika
- Tabulky – základní tvorba tabulek – čáry a barvy, jednoduché výpočty….
- Vkládání objektů: obrázky, sada klipartů,grafy, psaní vzorců, …….
Tabulkové procesory- Zpracování tabulek, výpočtů a grafů. Práce s databazí
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Hlavní funkce:
- Grafická úprava tabulek: formáty dat v buňkách (číslo, datum, text, speciální), vzhled tabulky (čáry, barvy, text)
- Výpočty:
- každá buňka má adresu v řádku a sloupci. Díky ní se s ní mohou vytvářet výpočty
- základní matematické výpočty, vestavěné funkce (matematické, statistické, textové, datumové, databázové)
- Grafy: nad tabulkou lze vytvořit různé typy grafů.
- Práce s databází: třídění, filtrace, statistika
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Grafické editory * programy pro zpracování obrázkůRozdělení:
· Bitmapové (rastrové): obrázek uložen bod po bodu (typy: bmp, jpg, gif atd.)
liacky nejpoužívanější
použití: jednoduché kreslení, úprava fotografií, internet
Příklady: Malování, Gimp, Fotoshop…..
· Vektorové: obrázek je rozpitván do (složen z) objektů, které přesně lze přesně tvarovat
Uložen matematický popis jednotlivých objektů
Použití: vytváření obrázků pro hry, akademické malování, vytváření plakátů
Příklady: ZonerCalisto, ColerDraw,…..
Databázové systémy a databázový souborDatabázový soubor: strukturovaný datový soubor pro zápis dat. Má tvar tabulky, strukturu určuje hlavička, v ostatním řádku jsou data.
Definice na příkladu: Sleduji data o lidech.
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Objektem je člověk, struktura je příjmení, jméno, RČ. Záznam o 1 objektu se nazývá věta (položka)
Používá se relačních databází: údaje se vybírají z více databází mezi nimiž je definován vztah (relace)
Definiční příklad:
· DBF 1: jméno, příjmení, RČ,…..
· DBF 2: RČ, plat, ….
· Vlastní relační databáze zobrazí: jméno, plat (provede se výběr z obou DBF pomocí jedinečného RČ)
Databázové systémy
Pracují s databází.
Funkce: vytváření a změna struktury, změna a rušení dat, třídění, filtrace (výběry), nastavení relací, naprogramování přístupu k datům a pohledů na ně (vytváří aplikace - Informační systém – viz dále)
SQL. Pro práci s relační databází se využívá programovacích různých jazyků. Nejrozšířenější je SQL - strukturovaný dotazovací jazyk.
Příklady: Acces, Oracle, DB4, FoxBase v omezené míře MS-Excel (neumí relace a aplikace)
Informační systémy
Pracují s databází a jsou aplikací databázového systému (vytváří je databázový systém). Mohou pracovat bez něj, ale potřebují nutné jádro mateřského databázového systému. Lze pouze plnit databáze, mazat data, tisknout a používat přednastavených filtrů, pohledů…..
Použití: logistika v podnicích a ve státě, dnes nejdůležitější využití počítače, musí s nimi větší či menší míře umět pracovat každý bez rozdílu funkce v podniku (např. vyplňování úkolových lístků v dělnických profesích)
Příklady: Baan, Saap, projekt vytvořený v Accesu, Bakalář (naše škola, IS vytvořený ve FoxBase)
Překladače (programovací jazyky)
Nástroje pro tvorbu programů a aplikací.
Druhy překladačů
Kompilační – vytvoří se instrukční forma souboru (*. com, *.exe). Program se přeloží jako celek a je schopen běhu samostatně pod systémem (bez vývojového prostředí).
Příklady: Pascal, C-jazyk, Delphi atd.
Interpretační – Vytvořené aplikace nemohou běhat samostatně bez jádra prostředí, ve kterém byly vytvořeny. Příkazy obsažené v instrukčním souboru využívají knihoven daného prostředí a aplikace běží řádek po řádku. Nelze-li příkaz vykonat, běh aplikace se přeruší a vypíše se důvod. Zdrojový soubor lze spustit i bez předchozího přeložení.
Příklady: Basic, interpret FoxPro, FoxBase a všechny další databázové systémy, příkazová makra v MS-Office, interpret OS-MS DOS a další.
Poštovní programy (poštovní klient)
Odesílání a správa pošty a poštovní schránky. Lze posílat i přílohy (fotografie, nebo libovolné soubory). Pošta je nedílnou součástí internetu.
Struktura adresy: <jméno>@<server>.<stát>
Poskytovatelé pošty: firemní servery pro zaměstnance, volná pošta (seznam, atlas, volný.....)
Poštovní protokoly:
o pro přenos zpráv používá protokol SMTP
o pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
SPTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy)
POP3 (Post Office Protocol version 3)
Je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení
Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Uloží na lokální disk.
Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
IMAP (Internet Message Access Protocol)
Je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce. Na rozdíl od protokolu POP3 vyžaduje IMAP trvalé připojení (tzv. on-line), avšak nabízí pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami, přesouvání zpráv, prohledávání na straně serveru a podobně).
Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
Příklady: poštovní rozhraní na serveru, kde lze zřídit schránku, MS-Outlock, aj..
Prohlížeče internetu
Dnes součástí operačního systému Windows. Vstup do internetu a využívání jeho služeb.
Základní služby Internetu
WWW - systém webových stránek
Ÿ zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
Ÿ běžně používá protokol HTTP
Ÿ pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
E-mail - elektronická pošta – viz výše.Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Programy pro zpracování textu – 2 skupinySystémové editory- Ukládají znak po znaku
- Použití: nastavení sw, krátké jednoduché zprávy
- Neumí pracovat s objekty (netextová data)
Příklad: Poznámkový blok, PS-pad,…….
Textové procesory- Kromě komfortního zpracování textu (formátování) pracují s objekty (tabulky, obrázky…..)
- Uložený soubor má kromě textu v sobě instrukce o formátování a objektech
- Obsahují pouze funkce pro formátování písma, ovládání schránky, hledání textu, případně funkce spojené se se speciálním využitím editoru.
Příklady: MS-Word, OpenWord, T602w, WordPad,……..
Hlavní funkce:
- Formát písma:
- velikost [b], 10-12 bodů běžný text, 72 b=1 palec tj. 2,64 cm
- tvar – font (ne všechny fonty umí české znaky):
- bezpatkové: použití pro úřední texty. Příklady: Arial, Verdana a další
- Patkové: neformální text v soukromé korespondenci, knihy časopisy…. Times New Roman, Bookman a jiné
- Okrasné a skriptovací (psací) tvorba plakátů, reklam, výjímečně nadpisy, psací – podpisy apod. příklady: Gotic, skript MT.
- Speciální (=speciální) – obsahují jiné znaky než latinku (řecká abeceda, azbuka…..). Vkládání speciálních znaků. Příklady: Symol
- Tvarování v rámci fontu – tučné, podtržené, přeškrtnuté……..
- Barvy
- Formát odstavců: zarovnání odstavce, tabulátory, mezery mezi odstavci, vztah odstavce a stránky, řádkování, šířka
- Číslování a seznamů
- Formát stránky: základní formát, okraje, číslování stránek, záhlaví zápatí
- Styly odstavců: předefinované formáty odstavců
- Šablony: předdefinované formáty dokumentů jako celku
- Další funkce: hledání a náhrady v textu, obsahy, automatické opravy, pravopis a gramatika
- Tabulky – základní tvorba tabulek – čáry a barvy, jednoduché výpočty….
- Vkládání objektů: obrázky, sada klipartů,grafy, psaní vzorců, …….
Tabulkové procesory- Zpracování tabulek, výpočtů a grafů. Práce s databazí
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Hlavní funkce:
- Grafická úprava tabulek: formáty dat v buňkách (číslo, datum, text, speciální), vzhled tabulky (čáry, barvy, text)
- Výpočty:
- každá buňka má adresu v řádku a sloupci. Díky ní se s ní mohou vytvářet výpočty
- základní matematické výpočty, vestavěné funkce (matematické, statistické, textové, datumové, databázové)
- Grafy: nad tabulkou lze vytvořit různé typy grafů.
- Práce s databází: třídění, filtrace, statistika
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Grafické editory * programy pro zpracování obrázkůRozdělení:
· Bitmapové (rastrové): obrázek uložen bod po bodu (typy: bmp, jpg, gif atd.)
liacky nejpoužívanější
použití: jednoduché kreslení, úprava fotografií, internet
Příklady: Malování, Gimp, Fotoshop…..
· Vektorové: obrázek je rozpitván do (složen z) objektů, které přesně lze přesně tvarovat
Uložen matematický popis jednotlivých objektů
Použití: vytváření obrázků pro hry, akademické malování, vytváření plakátů
Příklady: ZonerCalisto, ColerDraw,…..
Databázové systémy a databázový souborDatabázový soubor: strukturovaný datový soubor pro zápis dat. Má tvar tabulky, strukturu určuje hlavička, v ostatním řádku jsou data.
Definice na příkladu: Sleduji data o lidech.
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Objektem je člověk, struktura je příjmení, jméno, RČ. Záznam o 1 objektu se nazývá věta (položka)
Používá se relačních databází: údaje se vybírají z více databází mezi nimiž je definován vztah (relace)
Definiční příklad:
· DBF 1: jméno, příjmení, RČ,…..
· DBF 2: RČ, plat, ….
· Vlastní relační databáze zobrazí: jméno, plat (provede se výběr z obou DBF pomocí jedinečného RČ)
Databázové systémy
Pracují s databází.
Funkce: vytváření a změna struktury, změna a rušení dat, třídění, filtrace (výběry), nastavení relací, naprogramování přístupu k datům a pohledů na ně (vytváří aplikace - Informační systém – viz dále)
SQL. Pro práci s relační databází se využívá programovacích různých jazyků. Nejrozšířenější je SQL - strukturovaný dotazovací jazyk.
Příklady: Acces, Oracle, DB4, FoxBase v omezené míře MS-Excel (neumí relace a aplikace)
Informační systémy
Pracují s databází a jsou aplikací databázového systému (vytváří je databázový systém). Mohou pracovat bez něj, ale potřebují nutné jádro mateřského databázového systému. Lze pouze plnit databáze, mazat data, tisknout a používat přednastavených filtrů, pohledů…..
Použití: logistika v podnicích a ve státě, dnes nejdůležitější využití počítače, musí s nimi větší či menší míře umět pracovat každý bez rozdílu funkce v podniku (např. vyplňování úkolových lístků v dělnických profesích)
Příklady: Baan, Saap, projekt vytvořený v Accesu, Bakalář (naše škola, IS vytvořený ve FoxBase)
Překladače (programovací jazyky)
Nástroje pro tvorbu programů a aplikací.
Druhy překladačů
Kompilační – vytvoří se instrukční forma souboru (*. com, *.exe). Program se přeloží jako celek a je schopen běhu samostatně pod systémem (bez vývojového prostředí).
Příklady: Pascal, C-jazyk, Delphi atd.
Interpretační – Vytvořené aplikace nemohou běhat samostatně bez jádra prostředí, ve kterém byly vytvořeny. Příkazy obsažené v instrukčním souboru využívají knihoven daného prostředí a aplikace běží řádek po řádku. Nelze-li příkaz vykonat, běh aplikace se přeruší a vypíše se důvod. Zdrojový soubor lze spustit i bez předchozího přeložení.
Příklady: Basic, interpret FoxPro, FoxBase a všechny další databázové systémy, příkazová makra v MS-Office, interpret OS-MS DOS a další.
Poštovní programy (poštovní klient)
Odesílání a správa pošty a poštovní schránky. Lze posílat i přílohy (fotografie, nebo libovolné soubory). Pošta je nedílnou součástí internetu.
Struktura adresy: <jméno>@<server>.<stát>
Poskytovatelé pošty: firemní servery pro zaměstnance, volná pošta (seznam, atlas, volný.....)
Poštovní protokoly:
o pro přenos zpráv používá protokol SMTP
o pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
SPTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy)
POP3 (Post Office Protocol version 3)
Je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení
Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Uloží na lokální disk.
Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
IMAP (Internet Message Access Protocol)
Je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce. Na rozdíl od protokolu POP3 vyžaduje IMAP trvalé připojení (tzv. on-line), avšak nabízí pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami, přesouvání zpráv, prohledávání na straně serveru a podobně).
Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
Příklady: poštovní rozhraní na serveru, kde lze zřídit schránku, MS-Outlock, aj..
Prohlížeče internetu
Dnes součástí operačního systému Windows. Vstup do internetu a využívání jeho služeb.
Základní služby Internetu
WWW - systém webových stránek
Ÿ zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
Ÿ běžně používá protokol HTTP
Ÿ pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
E-mail - elektronická pošta – viz výše.Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
- Ukládají znak po znaku
- Použití: nastavení sw, krátké jednoduché zprávy
- Neumí pracovat s objekty (netextová data)
Příklad: Poznámkový blok, PS-pad,…….
Textové procesory- Kromě komfortního zpracování textu (formátování) pracují s objekty (tabulky, obrázky…..)
- Uložený soubor má kromě textu v sobě instrukce o formátování a objektech
- Obsahují pouze funkce pro formátování písma, ovládání schránky, hledání textu, případně funkce spojené se se speciálním využitím editoru.
Příklady: MS-Word, OpenWord, T602w, WordPad,……..
Hlavní funkce:
- Formát písma:
- velikost [b], 10-12 bodů běžný text, 72 b=1 palec tj. 2,64 cm
- tvar – font (ne všechny fonty umí české znaky):
- bezpatkové: použití pro úřední texty. Příklady: Arial, Verdana a další
- Patkové: neformální text v soukromé korespondenci, knihy časopisy…. Times New Roman, Bookman a jiné
- Okrasné a skriptovací (psací) tvorba plakátů, reklam, výjímečně nadpisy, psací – podpisy apod. příklady: Gotic, skript MT.
- Speciální (=speciální) – obsahují jiné znaky než latinku (řecká abeceda, azbuka…..). Vkládání speciálních znaků. Příklady: Symol
- Tvarování v rámci fontu – tučné, podtržené, přeškrtnuté……..
- Barvy
- Formát odstavců: zarovnání odstavce, tabulátory, mezery mezi odstavci, vztah odstavce a stránky, řádkování, šířka
- Číslování a seznamů
- Formát stránky: základní formát, okraje, číslování stránek, záhlaví zápatí
- Styly odstavců: předefinované formáty odstavců
- Šablony: předdefinované formáty dokumentů jako celku
- Další funkce: hledání a náhrady v textu, obsahy, automatické opravy, pravopis a gramatika
- Tabulky – základní tvorba tabulek – čáry a barvy, jednoduché výpočty….
- Vkládání objektů: obrázky, sada klipartů,grafy, psaní vzorců, …….
Tabulkové procesory- Zpracování tabulek, výpočtů a grafů. Práce s databazí
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Hlavní funkce:
- Grafická úprava tabulek: formáty dat v buňkách (číslo, datum, text, speciální), vzhled tabulky (čáry, barvy, text)
- Výpočty:
- každá buňka má adresu v řádku a sloupci. Díky ní se s ní mohou vytvářet výpočty
- základní matematické výpočty, vestavěné funkce (matematické, statistické, textové, datumové, databázové)
- Grafy: nad tabulkou lze vytvořit různé typy grafů.
- Práce s databází: třídění, filtrace, statistika
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Grafické editory * programy pro zpracování obrázkůRozdělení:
· Bitmapové (rastrové): obrázek uložen bod po bodu (typy: bmp, jpg, gif atd.)
liacky nejpoužívanější
použití: jednoduché kreslení, úprava fotografií, internet
Příklady: Malování, Gimp, Fotoshop…..
· Vektorové: obrázek je rozpitván do (složen z) objektů, které přesně lze přesně tvarovat
Uložen matematický popis jednotlivých objektů
Použití: vytváření obrázků pro hry, akademické malování, vytváření plakátů
Příklady: ZonerCalisto, ColerDraw,…..
Databázové systémy a databázový souborDatabázový soubor: strukturovaný datový soubor pro zápis dat. Má tvar tabulky, strukturu určuje hlavička, v ostatním řádku jsou data.
Definice na příkladu: Sleduji data o lidech.
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Objektem je člověk, struktura je příjmení, jméno, RČ. Záznam o 1 objektu se nazývá věta (položka)
Používá se relačních databází: údaje se vybírají z více databází mezi nimiž je definován vztah (relace)
Definiční příklad:
· DBF 1: jméno, příjmení, RČ,…..
· DBF 2: RČ, plat, ….
· Vlastní relační databáze zobrazí: jméno, plat (provede se výběr z obou DBF pomocí jedinečného RČ)
Databázové systémy
Pracují s databází.
Funkce: vytváření a změna struktury, změna a rušení dat, třídění, filtrace (výběry), nastavení relací, naprogramování přístupu k datům a pohledů na ně (vytváří aplikace - Informační systém – viz dále)
SQL. Pro práci s relační databází se využívá programovacích různých jazyků. Nejrozšířenější je SQL - strukturovaný dotazovací jazyk.
Příklady: Acces, Oracle, DB4, FoxBase v omezené míře MS-Excel (neumí relace a aplikace)
Informační systémy
Pracují s databází a jsou aplikací databázového systému (vytváří je databázový systém). Mohou pracovat bez něj, ale potřebují nutné jádro mateřského databázového systému. Lze pouze plnit databáze, mazat data, tisknout a používat přednastavených filtrů, pohledů…..
Použití: logistika v podnicích a ve státě, dnes nejdůležitější využití počítače, musí s nimi větší či menší míře umět pracovat každý bez rozdílu funkce v podniku (např. vyplňování úkolových lístků v dělnických profesích)
Příklady: Baan, Saap, projekt vytvořený v Accesu, Bakalář (naše škola, IS vytvořený ve FoxBase)
Překladače (programovací jazyky)
Nástroje pro tvorbu programů a aplikací.
Druhy překladačů
Kompilační – vytvoří se instrukční forma souboru (*. com, *.exe). Program se přeloží jako celek a je schopen běhu samostatně pod systémem (bez vývojového prostředí).
Příklady: Pascal, C-jazyk, Delphi atd.
Interpretační – Vytvořené aplikace nemohou běhat samostatně bez jádra prostředí, ve kterém byly vytvořeny. Příkazy obsažené v instrukčním souboru využívají knihoven daného prostředí a aplikace běží řádek po řádku. Nelze-li příkaz vykonat, běh aplikace se přeruší a vypíše se důvod. Zdrojový soubor lze spustit i bez předchozího přeložení.
Příklady: Basic, interpret FoxPro, FoxBase a všechny další databázové systémy, příkazová makra v MS-Office, interpret OS-MS DOS a další.
Poštovní programy (poštovní klient)
Odesílání a správa pošty a poštovní schránky. Lze posílat i přílohy (fotografie, nebo libovolné soubory). Pošta je nedílnou součástí internetu.
Struktura adresy: <jméno>@<server>.<stát>
Poskytovatelé pošty: firemní servery pro zaměstnance, volná pošta (seznam, atlas, volný.....)
Poštovní protokoly:
o pro přenos zpráv používá protokol SMTP
o pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
SPTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy)
POP3 (Post Office Protocol version 3)
Je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení
Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Uloží na lokální disk.
Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
IMAP (Internet Message Access Protocol)
Je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce. Na rozdíl od protokolu POP3 vyžaduje IMAP trvalé připojení (tzv. on-line), avšak nabízí pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami, přesouvání zpráv, prohledávání na straně serveru a podobně).
Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
Příklady: poštovní rozhraní na serveru, kde lze zřídit schránku, MS-Outlock, aj..
Prohlížeče internetu
Dnes součástí operačního systému Windows. Vstup do internetu a využívání jeho služeb.
Základní služby Internetu
WWW - systém webových stránek
Ÿ zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
Ÿ běžně používá protokol HTTP
Ÿ pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
E-mail - elektronická pošta – viz výše.Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
- Kromě komfortního zpracování textu (formátování) pracují s objekty (tabulky, obrázky…..)
- Uložený soubor má kromě textu v sobě instrukce o formátování a objektech
- Obsahují pouze funkce pro formátování písma, ovládání schránky, hledání textu, případně funkce spojené se se speciálním využitím editoru.
Příklady: MS-Word, OpenWord, T602w, WordPad,……..
Hlavní funkce:
- Formát písma:
- velikost [b], 10-12 bodů běžný text, 72 b=1 palec tj. 2,64 cm
- tvar – font (ne všechny fonty umí české znaky):
- bezpatkové: použití pro úřední texty. Příklady: Arial, Verdana a další
- Patkové: neformální text v soukromé korespondenci, knihy časopisy…. Times New Roman, Bookman a jiné
- Okrasné a skriptovací (psací) tvorba plakátů, reklam, výjímečně nadpisy, psací – podpisy apod. příklady: Gotic, skript MT.
- Speciální (=speciální) – obsahují jiné znaky než latinku (řecká abeceda, azbuka…..). Vkládání speciálních znaků. Příklady: Symol
- Tvarování v rámci fontu – tučné, podtržené, přeškrtnuté……..
- Barvy
- Formát odstavců: zarovnání odstavce, tabulátory, mezery mezi odstavci, vztah odstavce a stránky, řádkování, šířka
- Číslování a seznamů
- Formát stránky: základní formát, okraje, číslování stránek, záhlaví zápatí
- Styly odstavců: předefinované formáty odstavců
- Šablony: předdefinované formáty dokumentů jako celku
- Další funkce: hledání a náhrady v textu, obsahy, automatické opravy, pravopis a gramatika
- Tabulky – základní tvorba tabulek – čáry a barvy, jednoduché výpočty….
- Vkládání objektů: obrázky, sada klipartů,grafy, psaní vzorců, …….
Tabulkové procesory- Zpracování tabulek, výpočtů a grafů. Práce s databazí
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Hlavní funkce:
- Grafická úprava tabulek: formáty dat v buňkách (číslo, datum, text, speciální), vzhled tabulky (čáry, barvy, text)
- Výpočty:
- každá buňka má adresu v řádku a sloupci. Díky ní se s ní mohou vytvářet výpočty
- základní matematické výpočty, vestavěné funkce (matematické, statistické, textové, datumové, databázové)
- Grafy: nad tabulkou lze vytvořit různé typy grafů.
- Práce s databází: třídění, filtrace, statistika
Příklady: Excel, OpenExcel, K602e,……
Grafické editory * programy pro zpracování obrázkůRozdělení:
· Bitmapové (rastrové): obrázek uložen bod po bodu (typy: bmp, jpg, gif atd.)
liacky nejpoužívanější
použití: jednoduché kreslení, úprava fotografií, internet
Příklady: Malování, Gimp, Fotoshop…..
· Vektorové: obrázek je rozpitván do (složen z) objektů, které přesně lze přesně tvarovat
Uložen matematický popis jednotlivých objektů
Použití: vytváření obrázků pro hry, akademické malování, vytváření plakátů
Příklady: ZonerCalisto, ColerDraw,…..
Databázové systémy a databázový souborDatabázový soubor: strukturovaný datový soubor pro zápis dat. Má tvar tabulky, strukturu určuje hlavička, v ostatním řádku jsou data.
Definice na příkladu: Sleduji data o lidech.
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Objektem je člověk, struktura je příjmení, jméno, RČ. Záznam o 1 objektu se nazývá věta (položka)
Používá se relačních databází: údaje se vybírají z více databází mezi nimiž je definován vztah (relace)
Definiční příklad:
· DBF 1: jméno, příjmení, RČ,…..
· DBF 2: RČ, plat, ….
· Vlastní relační databáze zobrazí: jméno, plat (provede se výběr z obou DBF pomocí jedinečného RČ)
Databázové systémy
Pracují s databází.
Funkce: vytváření a změna struktury, změna a rušení dat, třídění, filtrace (výběry), nastavení relací, naprogramování přístupu k datům a pohledů na ně (vytváří aplikace - Informační systém – viz dále)
SQL. Pro práci s relační databází se využívá programovacích různých jazyků. Nejrozšířenější je SQL - strukturovaný dotazovací jazyk.
Příklady: Acces, Oracle, DB4, FoxBase v omezené míře MS-Excel (neumí relace a aplikace)
Informační systémy
Pracují s databází a jsou aplikací databázového systému (vytváří je databázový systém). Mohou pracovat bez něj, ale potřebují nutné jádro mateřského databázového systému. Lze pouze plnit databáze, mazat data, tisknout a používat přednastavených filtrů, pohledů…..
Použití: logistika v podnicích a ve státě, dnes nejdůležitější využití počítače, musí s nimi větší či menší míře umět pracovat každý bez rozdílu funkce v podniku (např. vyplňování úkolových lístků v dělnických profesích)
Příklady: Baan, Saap, projekt vytvořený v Accesu, Bakalář (naše škola, IS vytvořený ve FoxBase)
Překladače (programovací jazyky)
Nástroje pro tvorbu programů a aplikací.
Druhy překladačů
Kompilační – vytvoří se instrukční forma souboru (*. com, *.exe). Program se přeloží jako celek a je schopen běhu samostatně pod systémem (bez vývojového prostředí).
Příklady: Pascal, C-jazyk, Delphi atd.
Interpretační – Vytvořené aplikace nemohou běhat samostatně bez jádra prostředí, ve kterém byly vytvořeny. Příkazy obsažené v instrukčním souboru využívají knihoven daného prostředí a aplikace běží řádek po řádku. Nelze-li příkaz vykonat, běh aplikace se přeruší a vypíše se důvod. Zdrojový soubor lze spustit i bez předchozího přeložení.
Příklady: Basic, interpret FoxPro, FoxBase a všechny další databázové systémy, příkazová makra v MS-Office, interpret OS-MS DOS a další.
Poštovní programy (poštovní klient)
Odesílání a správa pošty a poštovní schránky. Lze posílat i přílohy (fotografie, nebo libovolné soubory). Pošta je nedílnou součástí internetu.
Struktura adresy: <jméno>@<server>.<stát>
Poskytovatelé pošty: firemní servery pro zaměstnance, volná pošta (seznam, atlas, volný.....)
Poštovní protokoly:
o pro přenos zpráv používá protokol SMTP
o pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
SPTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy)
POP3 (Post Office Protocol version 3)
Je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení
Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Uloží na lokální disk.
Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
IMAP (Internet Message Access Protocol)
Je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce. Na rozdíl od protokolu POP3 vyžaduje IMAP trvalé připojení (tzv. on-line), avšak nabízí pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami, přesouvání zpráv, prohledávání na straně serveru a podobně).
Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
Příklady: poštovní rozhraní na serveru, kde lze zřídit schránku, MS-Outlock, aj..
Prohlížeče internetu
Dnes součástí operačního systému Windows. Vstup do internetu a využívání jeho služeb.
Základní služby Internetu
WWW - systém webových stránek
Ÿ zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
Ÿ běžně používá protokol HTTP
Ÿ pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
E-mail - elektronická pošta – viz výše.Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
- každá buňka má adresu v řádku a sloupci. Díky ní se s ní mohou vytvářet výpočty
- základní matematické výpočty, vestavěné funkce (matematické, statistické, textové, datumové, databázové)
Rozdělení:
· Bitmapové (rastrové): obrázek uložen bod po bodu (typy: bmp, jpg, gif atd.)
liacky nejpoužívanější
použití: jednoduché kreslení, úprava fotografií, internet
Příklady: Malování, Gimp, Fotoshop…..
· Vektorové: obrázek je rozpitván do (složen z) objektů, které přesně lze přesně tvarovat
Uložen matematický popis jednotlivých objektů
Použití: vytváření obrázků pro hry, akademické malování, vytváření plakátů
Příklady: ZonerCalisto, ColerDraw,…..
Databázové systémy a databázový souborDatabázový soubor: strukturovaný datový soubor pro zápis dat. Má tvar tabulky, strukturu určuje hlavička, v ostatním řádku jsou data.
Definice na příkladu: Sleduji data o lidech.
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Objektem je člověk, struktura je příjmení, jméno, RČ. Záznam o 1 objektu se nazývá věta (položka)
Používá se relačních databází: údaje se vybírají z více databází mezi nimiž je definován vztah (relace)
Definiční příklad:
· DBF 1: jméno, příjmení, RČ,…..
· DBF 2: RČ, plat, ….
· Vlastní relační databáze zobrazí: jméno, plat (provede se výběr z obou DBF pomocí jedinečného RČ)
Databázové systémy
Pracují s databází.
Funkce: vytváření a změna struktury, změna a rušení dat, třídění, filtrace (výběry), nastavení relací, naprogramování přístupu k datům a pohledů na ně (vytváří aplikace - Informační systém – viz dále)
SQL. Pro práci s relační databází se využívá programovacích různých jazyků. Nejrozšířenější je SQL - strukturovaný dotazovací jazyk.
Příklady: Acces, Oracle, DB4, FoxBase v omezené míře MS-Excel (neumí relace a aplikace)
Informační systémy
Pracují s databází a jsou aplikací databázového systému (vytváří je databázový systém). Mohou pracovat bez něj, ale potřebují nutné jádro mateřského databázového systému. Lze pouze plnit databáze, mazat data, tisknout a používat přednastavených filtrů, pohledů…..
Použití: logistika v podnicích a ve státě, dnes nejdůležitější využití počítače, musí s nimi větší či menší míře umět pracovat každý bez rozdílu funkce v podniku (např. vyplňování úkolových lístků v dělnických profesích)
Příklady: Baan, Saap, projekt vytvořený v Accesu, Bakalář (naše škola, IS vytvořený ve FoxBase)
Překladače (programovací jazyky)
Nástroje pro tvorbu programů a aplikací.
Druhy překladačů
Kompilační – vytvoří se instrukční forma souboru (*. com, *.exe). Program se přeloží jako celek a je schopen běhu samostatně pod systémem (bez vývojového prostředí).
Příklady: Pascal, C-jazyk, Delphi atd.
Interpretační – Vytvořené aplikace nemohou běhat samostatně bez jádra prostředí, ve kterém byly vytvořeny. Příkazy obsažené v instrukčním souboru využívají knihoven daného prostředí a aplikace běží řádek po řádku. Nelze-li příkaz vykonat, běh aplikace se přeruší a vypíše se důvod. Zdrojový soubor lze spustit i bez předchozího přeložení.
Příklady: Basic, interpret FoxPro, FoxBase a všechny další databázové systémy, příkazová makra v MS-Office, interpret OS-MS DOS a další.
Poštovní programy (poštovní klient)
Odesílání a správa pošty a poštovní schránky. Lze posílat i přílohy (fotografie, nebo libovolné soubory). Pošta je nedílnou součástí internetu.
Struktura adresy: <jméno>@<server>.<stát>
Poskytovatelé pošty: firemní servery pro zaměstnance, volná pošta (seznam, atlas, volný.....)
Poštovní protokoly:
o pro přenos zpráv používá protokol SMTP
o pro komunikaci s poštovními programy používá protokoly POP3, IMAP
SPTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy)
POP3 (Post Office Protocol version 3)
Je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení
Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Uloží na lokální disk.
Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
IMAP (Internet Message Access Protocol)
Je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce. Na rozdíl od protokolu POP3 vyžaduje IMAP trvalé připojení (tzv. on-line), avšak nabízí pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami, přesouvání zpráv, prohledávání na straně serveru a podobně).
Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
Příklady: poštovní rozhraní na serveru, kde lze zřídit schránku, MS-Outlock, aj..
Prohlížeče internetu
Dnes součástí operačního systému Windows. Vstup do internetu a využívání jeho služeb.
Základní služby Internetu
WWW - systém webových stránek
Ÿ zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
Ÿ běžně používá protokol HTTP
Ÿ pro zabezpečený přenos používá protokol HTTPS
E-mail - elektronická pošta – viz výše.Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Příjmení
Jméno
RC
Vaňík
Martin
870517/2205
Turčík
Petr
891212/2210
Instant messaging - online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
Ÿ využívá nejrůznější protokoly
Ÿ aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
Ÿ Patří sem videokonference atp.
VoIP - telefonování pomocí Internetu: Skype - proprietární protokol FTP - přenos souborů
Ÿ služba se jmenuje stejně, jako protokol
Ÿ pro přenos souborů se využívá též protokol HTTP
DNS - domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
Ÿ využívá stejnojmenný protokol DNS.
Ÿ Skutečné uložení je jiné než adresa stránky. Placeno.
Sdílení souborů
Ÿ Různé protokoly: NFS, GFS, AFS, …
Ÿ protokol SMB - sdílení v sítích s Microsoft Windows
Připojení ke vzdálenému počítači
Ÿ Telnet - klasický textový terminálový přístup
Ÿ SSH - zabezpečená náhrada protokolu telnet
Ÿ VNC - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí
Ÿ RDP - připojení ke grafickému uživatelskému prostředí v Microsoft Windows·
Služební protokoly
Ÿ DHCP - automatická konfigurace stanic pro komunikaci v sítích s TCP/IP
Ÿ SNMP - správa a monitorování síťových prvků
Další služby a protokoly (online hry, …)
Sociální sítě
Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). Patří mezi ně například:
Ÿ Facebook.com
Ÿ Lide.cz
Ÿ Libimseti.cz
CAD/CAM systemy
Ÿ CAD - počítačem podporované projektování a kreslení
Ÿ CAM – počítačová podpora a software pro obrábění
Dnes se integrují do sebe – Z projekčního sw CAD výstupy přímo do CAM a na obráběcí stroj.
CAD
Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že se jedná o používání pokročilých grafických programů pro projektování, místo rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení)
Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Rozdělení CAD systémů
Obecné CAD systémy
Ÿ 2 D – dvourozměrné: elektrotechnická schémata a jiné obory
Ÿ 3 D – třírozměrný: strojírenství, stavebnictví…… Dělí se na objemové a povrchové
Příklady: AutoCAD, Invertor…….
CAM
Při znalosti konkrétního soustruhu a technologie obrábění, je schopen navrhnout dráhy nástroje při soustružení, popřípadě další aspekty výroby, v ideálním případě tak, aby současně byla výroba co nejefektivnější, tedy měla co nejmenší energetický a materiální vstup a průmyslový odpad při co nejvyšší produkci.
Příklady: SurfCAM,ESPRIT aj.
Simulační software
V různých oborech například (elektronika či elektrotechnika) lze nasimulovat zařízení, provézt měření, otestovat různými vstupy, nasimulovat řešení při poruchách atp.. Po té teprve fyzicky realizovat. Ušetří cenu návrhu zařízení.
Příklady: Multisim, Dynast aj.
Archivní a kompresní software
Komprese dat (také komprimace dat) je speciální postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné např. pro jejich archivaci nebo při přenosu přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese může být nutná při omezené datové propustnosti, např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí.
Zvláštními postupy - kódováním, které je dané zvoleným kompresním algoritmem - se ze souboru odstraňují redundantní (nadbytečné) informace, zvyšuje se entropie dat. Komprese dat lze rozdělit do dvou základních kategorií:
Ÿ Ztrátová komprese - při kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat a kde nevýhoda určitého zkreslení je bohatě vyvážena velmi významným zmenšením souboru. Používá se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže domyslet (do určité míry).
Ÿ Bezeztrátová komprese - obvykle není tak účinná jako ztrátová komprese dat. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Kopresní poměr
Originál souboru má například velikost 1 MB. Jeho komprimace pak 0,5 MB. Kompresní poměr je tedy 2. Kompresní poměr je ovlivněn volbou kompresního algoritmu i typem komprimovaných dat. Komprese se neformálně nazývá pakování.
Úspora místa je převrácená hodnota kompresního poměru vyjádřená v procentech, tedy pro náš příklad je 50%.
Příklady:
Ÿ ARJ – hodně používaný v 90. letech 20. stol. Výhody: dosahoval ve své době nejlepšího kompresního poměru, uměl vytvářet více návazných archivních souborů – vícesvazkové archívy. (Např. 3 soubory zadané délky z jednoho zdroje – výhodné v době disket). Funkce samorozbalitelných archivů (EXE – archiv bez použití ARJ k rozbalení) Dnes potlačen jinými formáty – nemá grafické prostředí. Přípona arj.
Ÿ ZIP(UNZIP, PKZIP) je populární, všeobecně rozšířený souborový formát pro kompresi a archivaci dat. ZIP soubor vytvořený kompresí obsahuje jeden či více komprimovaných souborů, což ve výsledku pomůže zredukovat velikost uložených dat. Nevýhoda: neexistence vícesvazkových archivů. Přípona zip.
Ÿ RAR Pochází z Ruska. Hlavním programem na manipulaci s tímto formátem je WinRAR, který zvládá jak kompresi, tak dekompresi. Autor WinRARu dal k dispozici zdrojové kódy dekomprimačního programu, díky tomu je možné RAR dekomprimovat i v jiných programech na různých platformách. Spolu s formátem 7z dosahuje RAR při kompresi velmi dobrých výsledků a nabízí řadu pokročilých funkcí (například vícesvazkové archivy), které ostatní formáty (například rozšířenější ZIP) často nenabízí.
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Vnitřní komprese (kodeky)
Jedná se o zabudovanou kompresy výstupních dat u některého software s vysokou náročností na kapapacitu pamětí. Například: obrázky, zvuk, video. Je zabudovaná přímo v pracovním sw (grafické editory, prohlížeče internetu, přehrávače a jiné). Kodek je složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese. Dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál do původní podoby nebo naopak zpět komprimovat.
Příklady:
ObrázkyŸ JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. Použití: JPEG je vhodný pro fotografické snímky nebo malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě. V tomto případě poskytuje mnohem menší velikosti souboru než čistě bezztrátové metody. Obrázky na internetu.
Ÿ GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi. Vhodný pro uložení nápisů, plánek, log, obrázků na internetu – nejčastější. GIF umožňuje také jednoduché animace. Omezení - maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek.
Ÿ NPG – pro bitmapovou grafiku, do jisté míry nahraguje GIF, ale nemá animaci, na druhé straně nemé omezení GIF. Použití jako GIF.
Vidoeo:
Ÿ Windows Media Video (WMV). Komprimovaný formát Microftu pro několik kodeků.
Ÿ MPEG X: Původní MPEG 1, později MPEG 2 a MPEG 3. Je standardem ztrátového komprimačního datového formátu pro přenos videa ne DVD.
Ÿ Huffyuv: je rychlý beztrátový kodek, původně jen platformy Microsoft, dnes rozšířený na různé platformy.
Zvuk a hudbaŸ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Ÿ MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Použití: uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu. Princip: MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Využívá se principů časového a frekvenčního maskování. Nevýhody: Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Někteří odborníci tvrdí, že lidé s vysokým hudební sluchem poznají kompresy MP3 na první tón a neuznávají ji.
Ÿ Speex, AMR: ztrátová komprese především mluvené řeči.
Multimediální software
Multimédia jsou oblast informačních a komunikačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními. Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci. Dnes jsou všechny ppočítače multimediální
Multimédia jsou kombinace forem obsahu:
Ÿ Text
Ÿ Audio
Ÿ Obrázky
Ÿ Animace
Ÿ Video
Ÿ Interaktivita – například internetový přímý přenos
Multimediální kontejner
Multimediální kontejner je formát uložení několika proudů multimediálních dat do jednoho souboru (obecně datového toku). Do jednoho souboru lze tak například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
Kontejnery se vzájemně liší podle jejich schopností pojmout různá multimediální data. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více stopám jednoho typu dat (např. Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován
Multimediální software – přehrávače a další programy umožňující přehrát video, hudbu, vizuální presentaci, sledovat televizi a jiné, zkrátka pracovat z multimediálními datovýni soubory
Přehled formátů datových souborů
Zvukových soubory
Nekomprimované:
Ÿ midi nebo .mid pro instrumentální hudbu
Ÿ waw, aif: hudba, vstup z mikrofonu…
Komprimované
Ÿ mp3 – hudba
Ÿ Speex, AMR – mluvené slovo
Ÿ ra, .ram, .rpm nebo Real Audio – zvukový formát pro hudbu, který umožňuje streemování – poslouchat ještě před úplným stažením
Kombinance zvuk – video
.qt, .qtn, .mov nebo QuickTime
Obrázky (rastrová grafika)
Nekomprimované
BMP, TIF, XPM……
Komprimované:
NPG, NPG (rozšíčení NPG o animace), GIF, JPEG (a varianty) ,HDP
Obrázky (vektorová grafika): SVG
Monocromatická grafika pro mobily: WBMP
Video: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, H.264 (MPEG-4 AVC), HuffYUV, RealVideo, Theora, Dirac, WMV
Kontejnery AVI, Ogg, MPEG, QuickTime, ASF, MP4, Matroska
Dakší softwareVýčet a popis zde uvedený nemůže být úplný, ani po tomto doplnění:
§ Plánovací kalendáře
§ Hry
§ Testovací programy hardware
§ Programy pro údržbu HW
o Scandisk. Kontrola disku, zablokování vadných sektorů, nebo oprava ztracených částí souborů (ztracené clustry). Spouští se po chybném vypnutí Windows. Součást systému v Příslušenství
o Defragment. Defragmentace disku. Soubory jsou uloženy v alokačních jednotkách, které mohou být rozházeny po celém disku – kde právě při ukládání bylo volné místo. Principelně přepíše disk stejným obsahem, tak aby soubor byl uložen spojitě – zabrané alokační jednotky navazují na sebe. Zrychluje zápis a čtení disku.
§ Výukový software pro e-lerning
§ Programy pro výpočty
§ Překladové slovníky
§ …..A mnoho dalších
Viry a antiviryPočítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Počítačový vir je zvláštní druh programu, který se nabaluje (stává se součástí) jiného programu nebo datového souboru. Spustí se tedy sním, bez vůle uživatele. Může být součástí systémového (bootovacího) souboru.
Činnosti virů:
- Množící fáze – napadá podle druhu soubory: *.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl systémové bootovací soubory v nulté stopě, *.doc. Při použití sítě velice nebezpečné!!!
- Škodící fáze: Různá dle druhu. Od zpomalování běhu programu, přes vypisování otravných hlášek, po časté mrznutí počítač až po formát disků či přepis dat, krádeže dat (hesla, piny, a jiné informace)
Výroba virů – trestná činnost, těžko postižitelná. Vysoce zisková pro některé nejmenované softwarové firmy. Motivace výroby je různá. Od pomsty (vyhození z lukrativního místa), přes chuť chtít něco dokázat až po tučné zisky.
Rozpozpoznání virů: velmi obtížné, někdy v množící fázi nemožné. Sledovat chod počítače. Podezřelé stavy: nevyvolané přístupy na disk a disketu, nápadně pomalý běh počítače, nelogické hlášky nepatřící do programu, atd.
Základní skupiny virů- Programový vir. Infikuje spustitelné programy. (*.com, *.exe, *.dll, *.sys, *.ovl), stává se jeho součástí a spouští se s ním. Příklady: 17. listopad – Každého 17.11. zablokuje počítač s hláškami – „stop Klausismu, leninismu ….“. Svlékací vir: Objeví se kráska a zeptá se: „Mám svléknout?“ A nabídne odpovědi. Při odpovědi ANO se svlékne a odpoví: „Moje mzda jsou Tvá data“ a nastartuje formátování disků.
- Dokumentový makrovir. Viz programový vir, napadá soubory *.doc. Součástí každého dokumentu jsou makra, jejichž je součástí.
- Internetové a poštovní viry: Přichází poštou s v základním souboru. Místo spuštění asociovaného programu nad přílohou se po poklepání spustí škodící fáze viru. Sandno odhalitelné. Nebo se tvrdí, že se spustí rovnou při otevírání pošty a přichází varování: „Nikdy neotevírejte poštu s názvem…. rozešlete všem známým toto varování“– neproveditelné z principu, šíření této zprávy je samo o sobě virem, který šíří nezkušení uživatelé. Cíl: Přetížit internet a způsobit jeho kolaps.
- Bootovací viry – uloženy v systémových souborech spouštěcího disku, diskety, které leží v nulté stopě. Napadení tímto virem možné jen při bootování systému z nakaženého média, kdy je čtena nultá stopa. Jakmile je systém napaden, ihned se spouští škodící fáze viru. Nejnebezpečnější skupina, ale zároveň je pro ti ní 100% ochrana.
Ochrana proti virům
Není nikdy 100% účinná. Lze ale omezit riziko nákazy na minimum. Všeobecná pravidla:
§ Dnes „povinnost“ antivirový program
§ Důsledné sledování podezřelých stavů. Při jakémkoliv podezření provést kontrolu systému.
§ Nekrást software – může být chráněn proti nelegálnímu kopírování virem. Každopádně rizikový
§ Neotevírat podezřelé přílohy v poště, případně poštu, která se na první pohled tváří jako spam (nevyžádaná)
§ Pravidelná záloha dat – ochrana pro „pozdní“ stavy kdy vir zahájil činnost
§ Nerozšiřovat podezřelou poštu známým, i když Vás k tomu vybízí
§ Počítač startovat s prázdnou mechanikou – ochrana bootovacím virům – z jejich principu.
Rozdělení virů podle projevu
Ÿ Viry bez projevů. Drtivá většina škodlivých kódů se snaží projevovat co nejméně. Důvod je celkem jednoduchý: jakýkoliv projev způsobí, že se škodlivý kód prozradí a že s ním uživatel zpravidla začne bojovat. A právě to je důvod, proč se v současné době snaží programátoři omezovat projevy na zcela nezbytné minimum.
Ÿ Viry s grafickými projevy. Pokud už se autor rozhodne do škodlivého kódu "zamontovat" nějaký projev, zpravidla se jedná o projev grafický. Může jít třeba o zobrazení nějakého poselství na obrazovce (zastavte pokusy na zvířatech, zastavte kácení pralesů apod.), nebo třeba o modifikaci pracovní plochy.
Ÿ Viry se speciálními projevy. Existují třeba škodlivé kódy, které jsou schopny přinutit systémové hodiny v počítači, aby se rozběhly pozpátku.
Rozdělení podle způsobu šíření
Ÿ Klasické šíření: hledá soubory se stejnou příponou a kopíruje se do nich.
Ÿ Trojský kůň: Je to vlastně jakýkoli počítačový program, jenž sice vykoná činnost, kterou uživatel očekává, ale zároveň provede činnost, o které nemá ani ponětí - a s níž by pravděpodobně nesouhlasil. Příklad: zajímavá nabídka na krásný šetřič obrazovky s 3D efekty atd….. To všechno bude pravda, ale už vám nepoví důležitý detail: obsahuje funkci zjištění přístupových hesel do vašeho počítače. Nebo: „Prosíme o nové zakoupení nové verze programu xxxx na to a to“
Ÿ Síťový červ. Je to vlastně počítačový virus, který pro své šíření využívá služeb jakékoliv sítě (lokální i globální). Červ je zpravidla škodlivým kódem sám o sobě. Využívá slabin OS, firewalů (ochranných vstupních bran), spuštění přílohy s jinou příponou atd.
Umístění virů v paměti
Ÿ Rezidentní viry. Jsou to viry, které se po spuštění infikovaného souboru usadí v operační paměti počítače. Odtud pak provádí škodlivou činnost
Ÿ Nerezidentní viry. Tyto viry nepotřebují pro svoji škodlivou činnost nutně být umístěny v operační paměti. Stačí, když jsou aktivovány společně s hostitelským programem. Pak přebírají řízení jako první, provedou svoji činnost, a po té předají řízení zpět hostitelskému programu. Nerezidentní viry jsou většinou souborovými viry.
Podle chováníŸ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Ÿ Stealth. Neviditelné viry ukrývají modifikace, které na souborech provedly. Monitorují systémové funkce, jež používá operační systém pro čtení souborů z paměťového média a pak simulují výsledky volání těchto funkcí. Znamená to, že program, který se pokouší číst napadený soubor, vidí místo něj jeho původní, nepozměněný tvar.
Ÿ Polymorfní viry. Polymorfní virus své tělo zašifruje, a tak se snaží zašít svou signaturu před antivirovým programem.
Ÿ Spyware – Odesílají zprávy bez vůle uživatele. Jedná se o hesla, poštovní adresy, internetové adresy, zpracovávaná data z data z databází,ale i přístupová hesla, ale i PINy z karet a podobně.
Rizikové soubory a složky z hlediska virů:
Ÿ Spustitelné soubory – přípony com, exe
Ÿ Různé systémové knihovny: přípony dll
Ÿ Datové soubory obsahující makro-příkazy: doc, xls, aj.
Ÿ Systémové složky Temporary, Internet Files, Downloaded Program Files.
Antivirové programy Kontrolují soubory, paměť a nultou stopu aktivního média, zda není nakažen virem. Kromě informace o nakažení tuto situaci řeší. Rychle zastarávají, neboť nemohou být 100% účinné. Nejprve musí být znám vir a po té může být vytvořen antivir. Jsou zdrojem obrovských příjmů softwarových firem. příjmů.
- Kontrolní - kontrolují celou jednotku a vypíší soubor, který je nakažen, v tom případě nabídne očistu (v určitých případech selhává – vir nelze odstranit), zrušení souboru, u makrovirů odstranění makra z dokumentu, ignoraci. Nejbezpečnější likvidace virů je zrušení souboru.
- Rezidentní – se v rámci multitaskingu a kontrolují každý otevíraný soubor. Je-li nakažen, nabídnou podobné možnosti jako kontrolní antiviry. Kontrolují při vypnutí počítače, zda je prázdná mechanika diskety a CD disku a případně neumožní skončení systému. Zpomalují chod počítače, ale vyplatí se.
Dále se kontroluje příchozí pošta, všechny soubory přicházející ze sítě atd.
Detekční metody antivirůŸ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
Ÿ Detekce známých virů: Každý vir má svůj kód, ten se hledá v souboru. Pokud se nalezne, je soubor nakažen
Ÿ Generická detekce: hledají se sekvence kódu typické pro určitý virus. Použití pro makroviry.
Ÿ Heuristická analýza: výhoda – zachytí vir, který není ve virové databázi.
o Dynamická: Podezřelé kódy se na virtuálním systému uvnitř antiviru vyzkouší ho. Tím ho odhalí aniž by nějak poškodil systém
o Statická: Zachycení podezřelého kódu na základě predikce
Co dělat s nakaženým souborem
o Vyléčení: Odstranění škodlivého kódu ze souboru. Nelze však provést vždy a u každého viru.
o Odstranění: vede k trvalé ztrátě dat. U důležitých souborů (pokud nejsou zálohovány) nepoužitelné.
o AVG Virový trezor.Je speciální adresář, do kterého jsou ukládány nevyléčené soubory. Každý uložený soubor je přejmenován a jeho obsah je zakódován, takže nemůže být omylem použit a nemůže se stát zdrojem nové virové infekce. Umístění souboru do virového trezoru je téměř totožné s odstraněním souboru. Až na jednu vyjímku. Pokud zjistíte, že soubor byl tak důležitý, že virová nákaza nehraje roli, můžete jej z Virového trezoru kdykoliv obnovit. Nejnovější verze antivirů umí soubory z trezoru vyléčit a vrátit na původní místo (ne všechny značky)
Příklady: AVG, Avast, Norton antivirus…..
